KOPÍRUJ SE ZDROJEM:

AKTUÁLNÍ:

Vyměníš s námi ikonku?...CLICK!

TADY právě probíhá 1. kolo SONP - o nej příběh, tak prosím vás všechny, co máte pár
minutek času... přečtěte si všechny příběhy a podle sebe usuďte, který je ten nejlepší...
A pls hlásněte nám tady:)......1. kola VGS


Březen 2009

SONS zahájena

31. března 2009 v 21:40 | Carol + Verča |  SON...


SONS začíná

Každé kolo bude trvat týden. V prvním kole vypadnou 3, ve druhém kole 2.
Začněte si tudíž shánět hlásky...:)

Tuhle ikonku si dejte na blog:


Tady jsou soutěžící:



anet* a Pussycat Dolls
- prostě dobře zpívaj a mám je docela ráda ,taková moje nejlepší skupina



kokinka a Jonas Brothers
- protože hezky zpívají a mám je ráda

GreatKate a The Click Five

- jsou boží!!!

Adriana a 5 Angels
Jsou dobré na to že jim je 10 a min :)

Exi a Brokencyde
- je to boží kapela a maj nádhernou písničku Schizofrenia ***.***

miss-CONNNYNKA a Rolling Stones
- ptž je poslouchám a mám ja ráda

MiStErIs a Simple plan
- mno mají super písničky:D

Goldie a Evanescence

- skvělá skupina se super písničkama =))

Nyní už ale hlásky nedáváme...

Čím budu v příštím životě...

31. března 2009 v 19:19 | Carol |  Animals
V tomhle životě jsem žena.

V mém příštím životě bych byla ráda medvěd.

Jsi-li medvěd, držíš zimní spánek. Neděláš nic jiného, než že

šest měsíců v jednom kuse spíš. To bych vydržela.


Než jdeš spát, musíš se pořádně nacpat.
To bych taky snesla.

Když jsi medvědí holka, tak porodíš své děti ve spánku. A ty

nejsou větší než vlašské ořechy a když se probudíš, jsou z nich už správná

odolná mláďata k mazlení. To bych teda určitě vydržela.

Když jsi máma medvěd, tak každý ví, že to myslíš vážně. Ten,
kdo

by zlobil tvoje mladé, dostane facku. A když tvoje mláďata něco provedou,

dostanou taky jednu za ucho. To bych snesla.

Když jsi medvěd, pak tvůj partner OČEKÁVÁ, že ráno budeš vstávat

nabručená. OČEKÁVÁ taky, ze máš chlupaté nohy a pořádné špeky.



Ano. Myslím, že budu medvěd! Hmm 2


Kusowka 0.32

31. března 2009 v 18:30 | Verča |  Kusowky

Kusowka 0.31

31. března 2009 v 16:09 | Carol |  Kusowky

Njn.. blázinec, mno...

31. března 2009 v 15:59 | Carol |  Dřysty, prdy

ak jsem doma z toho ústavu... Sickened Bože to byl zase dneska den... V čejáku sme psali pojmy...Viktorin Kornel ze Všehrd...?!..Lol.. jdem dál...Zikuraty..?... Tak nic no... Rolly 3jedna pětka, žádná pěktka. Oblíbená to hláška profesorky Ireinové...XD.Rolly 3.. kurňa ta mi připomíná matiku... Ve čtvrtek píšeme velkou z logaritmů.. no to bude zase bájo.. upo se těšim. Dneska byl ve škole zasej blázinec... Musim říct, že přes všechnu snahu spolužaček mi jejich zpěv připadal asi jako zpěv Aničky Dajdou ze Superstar...XD.Big Smile. Nj... Gympl... se pozná...XD... viď Veju? A jak u vás???XD...Goofy

Díky

31. března 2009 v 15:39 | Carol |  Naše povídky

Tuto krátkou povídku jsem napsala ve škole - ještě na základce...:) (pozn. Paní učitelka Grůzová ji ohodnotila jako jednu z nejlepších)


Stalo se to loni v létě. K nám na chalupu měl přijet můj bratranec Petr, kterého nemám nijak v lásce. Byli jsme tehdy ještě malí, nebylo nám ani deset. Kousek od naší chalupy teče řeka a obzvláště po velkých deštích bývá často velice rozvodněná.
V den, kdy k nám bratranec přijel, ubytoval se v pokoji pro hosty. Byl velice panovačný a namyšlený. Myslel si, že dokáže všechno na světě. Nedokázal.
Bylo slunečné ráno po bouřlivé noci. Bratránek se opět vytahoval.: "Už jsi někdy sjížděl řeku na raftech?" Němě jsem zakroutil hlavou. "Ty jsi opravdu nemožný,"pokračoval, "nic neumíš."
Odpoledne jsme s rodiči pořádali piknik u řeky. Jídlo bylo hned pryč, avšak já jsem měl prosbu ještě chvíli zde zůstat a naslouchat melodii vody narážející na kamení. Chvíli jsem tam seděl, když v tom uslyším za sebou Petrův hlas: "Voda je od slunce teplá. Pojďme se vykoupat." "Řeka je rozvodněná,"nesouhlasil jsem. "Srabe!" Odbyl mě a svlékl se do plavek. "Nedělej to! Utopíš se!"varoval jsem ho. "Já umím plavat,"zkřivil obličej. Nechal jsem ho. Nemělo cenu mu odporovat.
Žbluňk. Skočil do vody a pohrával si se silnými proudy. Najednou se ponořil a dlouhou dobu se nevynořil. Začal jsem mít strach. Vtom se vynořil, ale celý nehybný. Nerozmýšlel jsem se. Zul jsem si boty a skočil za ním. Popadl jsem ho. Silný proud mě táhl s sebou, avšak já jsem se nedal. Na břehu se mu ode mě dostalo masáže srdce. Probudil se, vykašlal vodu a utekl do chalupy. Od té doby čekám, i když možná marně, na jediné slovo: Díky.

Kusowka 0.30

30. března 2009 v 21:29 | Carol |  Kusowky

Kusowka 0.29

30. března 2009 v 21:19 | Carol |  Kusowky

Kusowka 0.27, 0.28

30. března 2009 v 21:10 | Carol |  Kusowky


Kusowka 0.26

30. března 2009 v 20:50 | Carol |  Kusowky

Kusowka 0.25

30. března 2009 v 20:40 | Carol |  Kusowky

Kusowka 0.24

30. března 2009 v 20:30 | Carol |  Kusowky

Jedna hloupá prohýřená noc

30. března 2009 v 20:10 | Carol |  Naše povídky











"Myslím, že máš už opravdu dost."promlouvá mi do duše Hedvika, když se na mne ustaraně podívá, ve chvíli, kdy do sebe hážu dalšího panáka. Uznávám, že se trošku motám, ale zároveň ji s těžkými očními víčky vysvětluju, že potřebuju zapít tu bolest, kterou mi před malou chvílí způsobil ten parchant Denis. Hedvika jen obrátí oči v sloup a zamíří do trsajícího davu. Já se mezitím sesunu na gauč a držíc láhev vodky za hrdlo do sebe postupně liju její obsah, ani si nevšimnu, že si zrovna někdo přisedl.
"Vidím, že máš velkou výdrž."oznámí mi osoba sedící vedle mě. Nepřítomně otočím hlavu a zjišťuju, že na mě mluví nějaký kluk. Bledou tvář má zahalenou v dlouhých černých vlasech sahajících až na ramena. Zdá se mi až příliš pohublý, přesto mě na něm něco fascinuje. Já, jakožto naprosto povolná, v podnapilém stavu a hlavně ponořená do jeho hlubokých smaragdových očí, se na něj vrhnu a začnu ho líbat. Ani se moc nebránil, spíš naopak. Trvalo nám pěkných pár minut, než jsme se od sebe odtrhli. Nohou, kterou jsem měla položenou v jeho klíně, jsem ucítila, jak je vzrušený. Okamžitě jsme vstali a hnali se do nejbližšího pokoje. Vzrušením jsem se celá třásla. Ztrhávali jsme ze sebe oblečení jako pominutí. Jeho jazyk si divoce pohrával s mým. Rty přejížděl po mém krku a špičkou jazyka se lehce dotýkal kůže. Milování s ním bylo tak vášnivé. Poté jsme oba unavením usnuli.
Další den ráno jsem se probudila s neuvěřitelnou bolestí hlavy a prázdnotou v žaludku. Uplynulá noc se mi vybavovala jen mlhavě. Ten kluk už tam nebyl. Vypařil se jako pára nad hrncem. Nebyl ani jinde v domě, jak jsem později zjistila. Všude se válely prázdné zmačkané kelímky. Lidi spali takřka kde se dalo a pár z nich už bylo vzhůru a pomáhalo s úklidem. Můj první cíl byl díky hladu kuchyně. V lednici jsem našla jogurt a téměř naráz jsem ho do sebe vyklopila. Přesto, jako by žaludek zůstal prázdný. Snědla jsem tedy ještě pár zbylých obložených chlebů ze včerejška, ale přesto jako bych nepozřela ani drobek. Zmatená odcházím do koupelny, abych se pořádně probudila. Pustím proud ledové vody, nechám si ji téct do dlaní a párkrát z obličeje smyju špínu uplynulé noci. Narovnám se a vyjeknu hrůzou. V zrcadle nad umyvadlem nevidím svůj odraz. Nevidím v něm nic, než stěnu za mnou. V tu chvíli mne přepadne palčivá bolest na krku. Rukou si nahmatám její zdroj a zděšením se ve mně málem zastaví srdce. Na lesklé koupelnové kachle dopadla kapka krve ze dvou hlubokých ran na mém krku.

Kusowka 0.23

30. března 2009 v 19:19 | Verča |  Kusowky

Kusowka 0.22

29. března 2009 v 22:10 | Carol |  Kusowky

Sníh a my dva

28. března 2009 v 19:49 | Carol |  Naše povídky




Logaritmus x o základu pět se rovná logaritmus čtyři o základu pět. Urči podmínky a vypočítej. Ach jo… já a matika… to zrovna nejde k dohromady. Znuděně zívnu a po chvilce sešit zavřu a hodím zpátky do báglu.
Najednou zazvoní domovní zvonek. Automaticky se zvednu, zavolám na mámu, že jdu otevřít a už otáčím klíčem ve vchodových dveřích. Za nimi stojí sousedův syn Tomáš. S křivým úsměvem pozdraví:
"Čau." To už se objevuje máma…
"Ah, ahoj Tomáši. Tak můžeme jít na to?" s rozzářeným úsměvem se obléká.
"Jasně." odpoví Tom a než se stačím vzpamatovat a zareagovat, jsou oba fuč. Z okna mého pokoje ale vidím, jak jdou do kůlny a pak mi to dojde. Máma ho včera přece prosila, aby nám odházel sníh. Mamča se sice poté vrátí zpátky domů, ale já si sednu za okno a pozoruji Tomáše, zapáleného do činnosti.
Najednou si začínám uvědomovat, že je vlastně docela hezký, nebo spíš, že je dost hezký. Na jeho černé vlasy mu padají sněhové vločky a musím říct, že ve mně celkově vzbuzuje chtíč a vášeň. Nedokážu pochopit, jakože jsem si toho nevšimla už dřív. Cítím v sobě jakési napětí a jsem pevně rozhodnutá, teď nebo nikdy. Teple se obleču a nenápadně vylezu ven.
Zezadu se k němu přiblížím a začnu:
"Ahoj." To ho ale muselo nejspíš vyděsit, protože lopatu plnou sněhu hodil přímo na mě, já stačila jen zařvat a už jsem se válela v čerstvě napadaném sněhu. Když si Tom uvědomil, co se stalo, okamžitě se začal omlouvat a pomáhal mi vstát.
Neohrabaně jsem se chytla jeho ruky a on mě postavil na nohy. Podívali jsme se na sebe a oba jsme vybuchli smíchy. Opadla ze mě veškerá nervozita a spontánně jsme se dali do řeči. Povídali jsme si skoro půl hodiny a stále ještě hustě sněžilo.

Najednou nastala chvíle ticha, dívali jsme se navzájem do očí a na rtech se nám vytvářely úsměvy. Vzal můj pramen vlasů a jemně z něj smetl zmrzlý sníh. Začala jsem se třást a srdce mi bušilo o sto šest. Úsměvy se vytratily a on přistoupil blíž a pak znovu, dokud se naše rty nespojily v jedny… bylo to jako rajská hudba, nádhera…Myslela jsem, že se mi při tom polibku otevírá celý svět a v podstatě jsem nebyla daleko od pravdy…

Jak to bylo dnes...

28. března 2009 v 19:09 | Carol + Verča |  Dřysty, prdy

Obě bychom chtěly poděkovat Vám všem, kdo na náš blog chodíte a občas zde i necháte komentík, Jen díky Vám jsme dneska měly rekordní návštěvnost...


Taže moooc, moooc děkujeme a doufáme, že se sem zase někdy rádi vrátíte...:)


Kusowka 0.21

28. března 2009 v 18:59 | Carol |  Kusowky

Kusowka 0.20

28. března 2009 v 18:41 | Verča |  Kusowky

Kusowka 0.19

28. března 2009 v 18:39 | Carol |  Kusowky