KOPÍRUJ SE ZDROJEM:

AKTUÁLNÍ:

Vyměníš s námi ikonku?...CLICK!

TADY právě probíhá 1. kolo SONP - o nej příběh, tak prosím vás všechny, co máte pár
minutek času... přečtěte si všechny příběhy a podle sebe usuďte, který je ten nejlepší...
A pls hlásněte nám tady:)......1. kola VGS


Září 2008

Zvířátka

30. září 2008 v 18:33 | Verča |  Zwířátka





















































A tohle byl můj mazlíček Bertík:-*

Lebky a kostry

29. září 2008 v 18:53 | Verča |  Kostry a Lebky

















Různé hovadiny

29. září 2008 v 18:47 | Verča |  Hovadinky













Avril má narozky

27. září 2008 v 13:57 Avril Lavigne
Takža Avril má dneska 24 narozky.....takže jí přejem všechno nejlepší a ať se jí daří!! A hlavně ať zase přijede brzo do Prahy!!:)))

Emile Zola - Radost žít

19. září 2008 v 21:31 | Carol |  Čtenářský deník do školy
Radost žít



HLAVNÍ POSTAVY:


Pavlínka - Snaží se každému pomoci, i když ji to stojí hodně přemáhání a nejednu oběť. Obětuje peníze i štěstí milované bytosti., ale pozvolna se z ran vzpamatovává a hledá další neštěstí, ve kterém by mohla pomoci.


Lazar - nevyrovnaný mladý muž, který neví co chce. Něco ho začne bavit, ale zanedlouho ho to bavit přestane. Největší podíl má na tom asi strach ze smrti, který ho při každém jednání pronásleduje.





Zolův román Radost žít je čímsi zvláštním v jeho tvorbě. Teorie dědičnosti je tu sice vyjádřena Pavlínčinými záchvaty žárlivost a zloby, ale novým je tu fakt, že Pavlínka proti nim bojuje. Není zde jen fyziologický náhled, ale také čistá láska.




Pan Chanteau očekává příjezd své paní a neteře, které se ujímají po smrti jejích rodičů. Ujímají se jí z útrpnosti, ale dívka má přece nějaké dědictví, které budou opatrovat. Nevěří, že se jim dívčina nějak odvděčí, říkají si, že jim bude jen na obtíž. Ale desetiletá Pavlínka jako by donesla do dosti chmurného domu světlo. Ošetřuje pana Chanteau při jeho záchvatech dny, při tom jí nevadí jeho křik. Paní Evženii si zamilovala zanedlouho, také s bratrem Lazarem si rozumí jako s vlastním, ale jejich přátelství se postupem let mění v lásku. Pavlínku miluje pes Matouš i kočka Miluška. Jen kuchařka Veronika ji němá příliš v lásce.


Život v domě nad zálivem plyne svým stálým tempem. Lazar, velmi nestálý svými zájmy, je upoután k lékařství. Horlivě studuje, Pavlínka ho v tom podporuje, tajně studuje s ním, al brzy ho to přestává bavit, stejně jako pozdější budování továrny na destilaci mořských produktů. Na továrnu, tak jako na další Lazarův zájem, stavění hráze proti mořskému přílivu, který neustále ničí vesničku Bonneville, věnuje Pavlínka větší část svých peněz, z kterých tetička, i když dříve každou částku ukládanou i branou Pavlínce ukazovala, nyní úplně samozřejmě na vše bere.


Do domu Chanteau přijíždí sestřenice Luisa, o něco starší než Pavlínka, do které se Lazar zamilovává. Ale Pavlínka jej miluje nade vše. Dává jí proto mnoho práce a sebepřemáhání, když se přesvědčí o jejich lásce, aby se ho po několika Luisiných návštěvách vzdala. Po jejich svatbě však chce odejít.


Když však zůstává pan Chanteau po smrti paní Evženie sám se svou dnou, přece jen Pavlínka neodchází. Stará se o celou domácnost. Pomáhá Luise při jejím velmi těžkém porodu a upíná celou svou lásku na jejího a Lazarova syna Pavlíka, kterého při narození svou péčí a ošetřováním zachránila. Uvědomuje si, že její oběť, odstoupení od Lazara, byla marná, protože se Lazar a Luisa k sobě nehodí.


Pan Chanteau se pro chronickou dnu už skoro ani nemůže hýbat. Ale lásku k životu vyslovil po objevení oběšené Veroniky slovy: "Člověk musí byť hlupák, aby sa sám zmarnil."


Božena Němcová - V zámku a v podzámčí

19. září 2008 v 20:47 | Carol |  Čtenářský deník do školy
V zámku a v podzámčí
V zámku a v podzámčí je novelistická povídka ve které se objevují sociální problémy, zůstávající však na okraji povídkového obrazu. V tomto "obrazu ze života" nám Božena Němcová představuje prostředí, kde vedle sebe žijí lidé z vyšších i nižších společenských vrstev, jejich problémy a konflikty.
Už delší dobu pozorovali lidé z podzámčí horečný spěch na zámku. Všechno se čistilo, leštilo přestavovalo. Měla totiž přijet vrchnost, pan a paní Skočdopolovi.
Byli dosti oblíbení. Ale služebníci měli přece jen raději dobrého a laskavého pána než paní, která se starala o anglického psíčka Joli. Stále si na někoho stěžovala a není divu, že ji neměli rádi. Jejím pravým opakem byla panská Klárka, hezké, vtipné a dobré děvče. Každý ji měl rád a nejvíc správcův panský písař, jehož ambice stát se pojezdným a tím si získat i Klárinku, poklesly hned první den po příjezdu, když rozzlobil milostivou paní.
Zatímco se na zámku všichni bavily, vlekla se chudá vdova Karásková se svými dvěma chlapci na louku za město, aby se ohřála na sluníčku. Ztratila přístřeší, vykázali ji z podnájmu, protože se její domácí bála cholery, která se začala rychle šířit.
Matka s dětmi se uložila u kříže a rozmýšlela, co dál. Vojtěch, její starší syn, se jí snažil ulehčit a proto běžel do zámku, aby tam něco vyprosil k jídlu. Matka zůstala u slabého Josífka, který, i když už měl rok, neuměl ještě ani sedět. Vojtěch se za chvíli vrátil a nesl plné kapsy dobrot a k tomu ještě peníze. Všechno mu dala Klárka, která ho náhodou zahlédla u vrat zámecké zahrady.
"Teď bude Josífkovi líp, když pořádně nají."řekl si Vojtěch. Přišel však pozdě, protože Josífek byl mrtev.
Naříkajícího Vojtěcha a jeho maminku našel pan Sýkora, nájemce panského sadu, a vzal je s sebou domů. Ještě téhož dne byl Josífek pohřben a do rána odešla za ním i jeho maminka. Vojtěch zůstal u Sýkory. Po městě se rozšířila zvěst, že se cholera dostala i sem.
Na zámku se nic nezměnilo, stále nové radovánky, zábavy, mnoho pánů, hostů. Sáře se začal dvořit cizí sluha - komorník Jacques. Jenom z prospěchu, chtěl se dostat do služeb Skočdopolových. Kvůli němu se ztratil panin mazlíček Joli, protože si Sára hleděla víc své návštěvy než jeho. Utekl pootevřenými dveřmi, ale jeho zmizení bylo zpozorováno, až se ozval křik, že je v zahradě vzteklý pes. Všichni se po něm začali schánět, ale přivedl ho Kalina (písař) společně s Vojtěchem, který ho objevil. Paní Skočdopolová přijala Vojtěcha z vděčnosti za lokaje. Dostal na starost Jolinka, který si na něj zvykl a měl ho velmi rád
Jednoho parného den se panstvo bavilo v letohrádku a Sára čekala na komorníka Jacquese. Rozmlouvali o svých pánech a zvláště o paní Skočdopolové se nebavili nijak lichotivě. Nevšimli si, že se paní vrátila dříve ze zábavy a náhodou vyslechla jejich rozhovor. Zavolala Sáru a vyhodila ji ze svých služeb. Ještě téhož dne ulehla, onemocněla cholerou. Když se to dozvěděli hosté, okamžitě se rozprchli. Za své nemoci poznala paní Klárčinu věrnost a pomohla jí k sňatku s Kalinou, nyní už pojezdným. Zaopatřila také Vojtěcha, který měl studovat.
Paní Skočdopolová se nemocí velmi změnila. Adoptovala chlapce Emila a všichni odjeli na jih, kde se měla zotavovat.

Božena Němcová - Karla

18. září 2008 v 15:54 | Carol |  Čtenářský deník do školy
Karla
Božena Němcová své povídce Karla oslavila, jako v mnoha jiných, prostého člověka. Ukázala zde lidový odpor proti rakouskému verbování na vojnu.
Z Německa se vrátila kmotra Markyta se svou dcerou Karlou, ale bez svého muže. Ten, jako mnoho dalších vojáků v cizině, zemřel na "domácí nemoc". Přišla do své rodné vsi Strážné, kde ji vzali do služby u rychtáře Miloty. Karla tu vyrůstala s jeho dětmi. Mladší Hanou a starším Petrem.
Starý vysloužilec Bárta, který se do vsi vrátil společně s Markytou, mnohokrát litoval, že není Karla chlapcem. Jak ta vždycky poslouchala jeho vyprávění o vojně a později se učila "execírce". Ale Markyta byla ráda, že má dceru. Kdyby to byl chlapec, musel by na vojnu a vedlo by se mu třeba jako nebožtíku muži.
Karla zatím rostla společně s Hanou a Petrem. Nebyla taková krasavice jako Hana, ale byla všem příjemná svou milou povahou. Byla velmi učenlivá, pracovitá, mrštná a obratná. Nebylo proto nic divného, když se o ni Petr začal zajímat. Ale se zlou se potázal. Markyta prohlásila, že se Karla vdávat nebude. Ve vsi to vzbudilo dojem, že má Karla na sobě nějaké znamení. Ale brzy se rozruch uklidnil a na věc se zapomnělo.
Karla projevovala velkou náklonnost k Haně. Měly se opravdu rády. Karla dala dokonce Haně přeslici, kterou sama vyřezávala. Děvčatům je vždy dávají chlapci, ale Hana ještě žádného neměla. Avšak rodiče už pro ni ženicha přichystaného měli. Když se to Karla dozvěděla, byla velmi smutná.
Při jedné muzice Hana Karle řekla, že vojenský šat jednomu z chlapců sluší. Jak to Karla uslyšela, na chvíli se z hospody vytratila a zanedlouho už tu byla převlečena do vojenského. Dala si říkat Karel a skutečně se jako chlapec chovala. Stále tančila s Hanou a dokonce ji i vyprovodila domů. Haně bylo při "Karlovi" divně u srdce. Zeptal se jí, zda by na něj počkala. Hana jako zmámená Karlovi slíbila. Karel se s ní rozloučil a vyšel do noci.
Ráno se všichni dozvěděli, že Karla je opravdu Karel. Markyta totiž nechtěla, aby její chlapec byl vojákem. Proto jej vydávala za děvče, Ale proti jeho lásce k Haně nemohla nic dělat. Přihlásil se na vojnu, aby si Hanu mohl později vzít. Ona přeci počká.
Vojenská služba byla nyní zkrácena ze 14 na 8 let. Na přímluvu svého kmotříčka se Karel vrátil z vojny ještě dříve. Stal se řádným sedlákem a žil se svou milou Hanou.

Božena Němcová - Chyže pod horami

17. září 2008 v 19:50 | Carol |  Čtenářský deník do školy
Chyže pod horami
HLAVNÍ POSTAVY:
Bohuš Sokol ze Sokolova - mladý muž, který miloval přírodu, ale nezapomínal i na krásu v městských zdech. Nenechal se zkazit měšťáctvím, věděl, co chce.
Gazda - starý moudrý muž, který miloval celou svoji rodinu, hlavně vnučku Katušku, ctil staré zvyky , odkaz předků. Rozhodnutí, koho si Katuška vezme nechával na ní, nechtěl ji v ničem omezovat.
Frau von Sauerschull - je představitelkou pražské buržoazie. Je pravým protikladem prostého a upřímného lidu
Chýši pod horami psala Božena Němcová v roce 1858, tedy v letech, kdy její život nebyl zrovna lehký. V této povídce, která měla představovat sblížení Čechů a Slováků, vykreslila svůj postoj k prostému slovenskému lidu, se kterým byla " srostlá" a lidovému životu.
Do statku Medvědů přišel při jedné veliké bouřce mladý Bohuš Sokol. Byl vlídně přivítán starým upřímným Medvědem. Protože byl promoklý na kost, ochotně mu Zverka půjčil svůj sváteční kroj. V něm vypadal Bohuš ještě lépe. Však se také Katušce, vnučce starého gazdy, zalíbil. Také on si této krásné květinky povšiml. Když se při vyprávění starého gazdy dověděl, že její otec byl nešťastně zabit na lovu medvědů nějakým cizím lovcem, byl upřímně dojat.
Byl vyzván, aby na statku zůstal déle. Rád pozvání přijal. Druhý den šel se Zverkou a Katuškou do hor na salaš. Cestou byl Katuškou v mnohém poučován. Mladí lidé se poznávali. Bohuš tu viděl krásnou slovenskou krajinu, květiny, louky, lesy. Pro radost maloval obrazy krásných míst, namaloval si i Katušku. Po návratu se díval na krajové zvyky vyhánění a upalování čarodějnic, poslouchal lidové písně.
Ale jeho pobyt v pohostinné chyži pod horami se už chýlil ke konci. Byl z toho smutný. A Katuška tajně také. Když se už chystal k odjezdu, promluvil si o samotě s gazdou. O čem spolu mluvili, mělo zůstat tajemstvím. Aby se mohl rozloučit i s Katuškou, hledal ji dlouho marně. Našel ji plakající daleko v sadu. Tady si také vyznali lásku a vyměnili snubní prsteny.
"V salonu Frau von Sauerschull - jak se paní Zavřelová psala -, u níž se scházela jen nóbl společnost, na to ona si zakládala - býval mladý pán Sokol ze Sokolova (ona ho baronem zvala) velmi rád viděl z mnohých příčin, za jedno, že byl "von", za druhé, bohatý, za třetí doktor a za čtvrté že slečna Amélie, dcera její, na vdávání byla." A teď se tu projednává otázka oženění pana Sokola s nějakou cikánkou. Bohušův přítel jim vše objasnil. Na Slovensku poznal Sokol krásnou, ušlechtilou dívku, jejíhož otce Bohušův strýc nešťastnou náhodou zastřelil. Ne, nebyla to povinnost, která by ho k tomu vedla, jak se domnívala paní domácí. " To se teprv později vysvětlilo. Ona byla první jeho láskou; při ní teprv našel, co pannu krášlí!" odpověděl doktor s úsměškem a pokloně se vybrané společnosti, odešel. Slečna Amélie ohrnula pysk, hlavou hrdě pohodíc.

Párů dřystů na úvod...XD

17. září 2008 v 16:49 | Carol |  Čtenářský deník do školy
Njn, škola je tady a s ní kupa povinností... Jednou z nich jsou zápisy do čtenářských deníků v literatuře. A tak tady máte pár mých vlastních...
P.S. Za gramatické chyby neručím...XD

Don't gimme that

16. září 2008 v 18:56 | Verča |  Aloha from hell
Tu je super song od alohas

Videjka z konciku v Praze

16. září 2008 v 18:49 | Verča |  Avril Lavigne
Začátek koncíku-Girlfriend
A tady Innocence.....ta se ji fakt moc povedla:)
My happy ending
Complicated

Your love is a lie- klip

15. září 2008 v 18:42 | Verča |  Simple plan
Tady je song od simplíků Your love is a lie

Konečně!!! Nová deska!!!

12. září 2008 v 20:38 | Carol |  Pink
Dneska, když jsem uslyšela poprvé novou písničku Pink "So what", mohla jsem se zbláznit! Okamžitě jsem sedla za komp a začala shromažďovat informace. Nová deska, která má údajně vyjít 28. října, prý ještě nemá své jméno, ale diskutuje se o jménech jako "A half held Promise" nebo "Funhouse" Už se nemůžu dočkat!!!:)
Tady máte videoklip z youtube: So what!
A k tomu ještě textík...:)
Pink - So What
Na Na Na Na Na Na Na
Na Na Na Na Na Na
Na Na Na Na Na Na Na
Na Na Na Na Na Na
I guess i just lost my husband
I don´t know where he went
So i´m gonna drink my money
I´m not gonna pay his rent (Nope)
I got a brand new attitude
And i´m gonna wear it tonight
I wanna get in trouble
I wanna start a fight
Na Na Na Na Na Na Na
I wanna start a fight
Na Na Na Na Na Na Na
I wanna start a fight
So so what?
I´m still a rock star
I got my rock moves
And i don´t need you
And guess what
I´m having more fun
And now that we´re done
I´m gonna show you tonight
I´m alright, I´m just fine
And you´re a tool
So so what?
I am a rockstar
I got my rock moves
And i don´t want you tonight
Uh, check my flow, uh
The waiter just checked my table
And gave to Jessica Simp- Shit!
I guess i´ll go sit with drum boy
At least he´ll know how to hit
What if this song´s on the radio
Then somebody´s gonna die
I´m gonna get in trouble
My ex will start a fight
Na Na Na Na Na Na Na
He´s gonna start a fight
Na Na Na Na Na Na Na
We´re all gonna get in a fight!
So so what?
I´m still a rock star
I got my rock moves
And i don´t need you
And guess what
I´m having more fun
And now that we´re done
I´m gonna show you tonight
I´m alright, I´m just fine
And you´re a tool
So so what?
I am a rock star
I got my rock moves
And i don´t want you tonight
You weren´t there
You never were
You want it all
But thats not fair
I gave you life
I gave my all
You weren´t there
You let me fall
So so what?
I´m still a rock star
I got my rock moves
And i don´t need you
And guess what
I´m having more fun
And now that we´re done (we´re done)
I´m gonna show you tonight
I´m alright(I´m alright),I´m just fine (I´m just fine)
And you´re a tool
So so what?
I am a rock star
I got my rock moves
And i don´t want you tonight
No No, No No
I Don´t want you tonight
You weren´t fair
I´m gonna show you tonight
I´m alright, I´m just fine
And you´re a tool
So so what?
I am a rock star
I got my rock moves
And i don´t want you tonight
Ba da da da da da

Avril Lavigne- I can do better

3. září 2008 v 16:43 | Verča |  Texty písní + překlady
I Can Do Better
I couldnt give a damn what you say to me
I dont really care what you think of me
Cause either way you're gonna think what you believe
There's nothing you could say that would hurt me
I'm better off without you anyway
I thought it would be hard but I'm ok
I dont need you if youre gonna be that way
Cause with me it's all or nothing
I'm sick of it uhh dont deny
You're a waste of time
I'm sick of it uhh
Don't ask why
Chorus:
I Hate you now
So go away from me
You're gone
So long
I can do better
I can do better
Hey
Hey you
I found myself again
Thats why
Goodbye
I can do better
I can do Better
Umím to líp
Nemůžeš mě shodit, tak jak jsi to říkal
Je mi fakt jedno co si o mě myslíš
Protože tak nebo tak budeš myslet na to, čemu věříš
Není nic co bys řekl, čím bys mi ublížil
Každopádně je mi líp bez tebe
Myslela jsem, že to budu snášet hůř, ale je to v pohodě
Nepotřebuju tě, pokud chceš být takový
Protože se mnou je to vše nebo nic
Je mi blbě z toho zapírání
Jen marníš čas
Je mi z toho blbě
Neptej se proč
Refrén:
Teď tě nenávidím
Tak běž ode mě
Jsi pryč
Tak dlouho
Umím to líp
Umím to líp
Hej
Hej ty
Znovu jsem se našla
A proto
Sbohem
Umím to líp
Umím to líp

Fotky Avril

3. září 2008 v 16:25 | Verča |  Avril Lavigne
Tady sou nějáké další fota Avril......starší, novější